Zlato v krku

 Dneska píšu článek trochu dřív, páč tuším, že za pár okamžiků už budu tak línej, že bych se k tomu nikdy nedokopal.

Dneska to bylo nějaký unavený. Nevím, jestli na mě něco neleze, ale tak či onak jsem byl ráno v podobný formě jako Isaac. Do nemocnice jsme došli tempem postřelený želvy, kdy na hlášení bylo o 53 lidí víc než obvykle. Co to? Že prej studenti C/O, hmmm a kolik vás je? Jako celkově? 262 .. WTF .. takže nám dneska po nemocnici běhalo 262 studentů navíc. V praxi to vypadalo tak, že bylo týpků v bílym plášti víc jak pacientů. Během hlášení příšel na přetřes jeden pacient, u kterýho jsem včera řekl, že ho nebudeme operovat. Viděl jsem, že se mnou ten jeden starší doktor nesouhlasí, ale ze slušnosti přímo moje argumenty nenapadal.

Po hlášení jsme právě nad probíranym pacientem strávili několik desítek minut a neustále debatovali, jestli ho zoperovat nebo ne. Prej ať se na něj podívají internisti a ARO, že podle toho uvidíme, jestli ho zoperujeme nebo ne. Internisti to uzavřeli jako že je zdekompenzovanej oběhově + že má závažnou pneumonku, ARO řekli že ho neuspí - jenom z vitální indikace. Tak aspoň někdo by dal za pravdu! :-D

Z JIPky jsem začal dělat klasický kolečko .. už jsem nějak věděl, kde kdo je a během ranního hlášení jsem měl čas si promyslet, koho chci vidět. Udělal jsem teda pár převazů, kdy holčina po tý apendektomii se mi vůbc nelíbí.. Je na tom celkově dobře, ale rána se ne a ne zahojit :/ Možná bude potřeba změnit taktiku, zítra se poradím s Gingem.

Volá mi jeden z doktorů, že tam má kluka, co snědl minci, jestli to vyndáme. Koukám na RTG, mince jak kráva zapříčená někde na úrovni začátku hrudní páteře. Hmmm .. jestlipak tady na to mají nářadíčko. Ať ho připraví a že mezitím pořeším co a jak dál.

Potřeboval jsem ještě nahnat doktora Subiru. Měl tam jednoho pacienta s abscesem zespodu na čelisti jak blázen a slíbil mi, že to převáže. Bylo 11 a nic se od rána nestalo. Zastavil jsem si teda jednoho z jeho kolegů a říkám, kdepak je? On že ho prej viděl na brzký snídani (early breakfast) a potom neví, jestli už přišel do nemocnice .. V 11 dopoledne .. opravdu? Po pár telefonátech jsem ho nahnal, jak přijímá cizího pacienta na interním oddělení. Nekomentuju .. Tak mi slíbil, že to fakt za chvíli půjde udělat. Oka.

Doběhl jsem za Fasilim a ptám se, jestli nemá něco na vytažení cizího tělesa v jícnu. Ukázal jsem mu RTG na mobilu a on si div nezatleskal, že ať ho vezmu na sál, že mu to tam vyndáme.

Na sále se čekalo dobrou hodinku než přivezli klučinu a ARO se pustilo do práce. Mezitím mi to Fasil začínal vysvětlovat.. Vem tu močovou trubku, prostrč mu ji do žaludku, nafoukni, vytahuj a potom přes laryngoskop na to mrkneš a vytáhneš tim dlouhym peanem. Představoval jsem si, kolik mi ještě do toho výkonu bude muset narůst rukou, ale přemýšlel jsem zbytečně. Zatímco chirurgové plánovali, árař vzal lžíci do ruky, nebojácně tam zastrčil pean a vytáhnul to. A bylo po chirurgii. Měl tam 100 šilinků. Sice to není moc, ale úplně bych nečekal, že tu někde budou mít tolik peněz, že se tím děti budou krmit :-D

Ještě jsem tam chvíli poletoval, chvíli seděl na klinice, chvíli nad dekompenzovanym pánem na JIPce, ale potom na mě padla únava. Nasázel jsem do sebe nějaký jídlo a asi si půjdu lehnout, zkrátka trochu odpočívat. Dneska slouží dr. Chomboka .. doufám, že mi neoplatí včerejšek .. :-D